Top 7 důkazů o tom, že jsme přistáli na Měsíci. Jste si jistí?

119707x 11. 04. 2019 1 čtenář

Deník.cz dne 11.12.2018 zveřejnil 7 důkazů o tom, že Američané přistáli na Měsíci… Opravdu? Pojďme si shrnout zmíněných 7 důkazů:

TOP 7 důkazů, že jsme byli na Měsíci

1) Přivezli jsme na Zemi měsíční horniny:

Analýzou tzv. Měsíčních vzorků hornin provedené v nedávné době bylo minimálně ve dvou případech prokázáno, že zmíněné vzorky pochází ze Země a nikdy nebyly na Měsíci. Nezávisle na tom si Rusko již dříve vyžádalo studie hornin od NASA, aby mohlo provést srovnání s daty, které získalo z vlastních automatizovaných sond. Důvodem byl na první pohled dost zásadní rozdíl v naměřených hodnotách. NASA na žádost Ruských kolegů reagovala se slovy: Žádná podrobná data vám dávat nebudeme. Naše měření jsou jediná správná.

2) Můžeme vidět místo přistání:

LRO ukazuje fotografie bohužel ve velmi nízkém rozlišení. Na fotografiích jsou navíc vidět jen dokreslované objekty – pixely. Fotografie dokonce před pár lety používal moon.google.com jako jako mapové podklady. Lidé se ale začali smát příliš nahlas, protože si někdo spočítal měřítko vyznačených bodů. Stopy astronautů by byly dost velké, že by i dinosaurus zapadl… Základna lunárního modulu, která má mít zhruba průměr něco kolem 16-20 metrů, měla pomalu stejnou velikost jako stopy, vlajka nebo stopy od vozítka…

Ve spojitosti s mediálním humbukem, které uvěřejnění oněch důkazů předcházelo, to působilo jako: Tyhle pixely jsou ono a pokud s NASA nesouhlasíte, jste blázni! Přitom NASA ve skutečnosti má fotografie s rozlišením 7 cm na pixel a to už od mise Clementine. Ty nebyly nikdy zveřejněny. Důvod? John Brandenburg vysvětluje: Našli jsme na odvrácené straně Měsíce stavby. Měsíc je obydlený – ale ne lidmi!

3) Povrch Měsíce je reflexní:

Experimentálně bylo ověřeno v laboratorních podmínkách, že toto tvrzení je liché. Přitom byl použit regolit (imitace měsíčního prachu, který měl mnohem větší faktor odrazivosti světla). Přesto to nefungovalo.

4) Hvězdy jsou stále všude okolo:

Technologie 60. let možná měla právo na jistou stagnaci lidských možností. Tedy, že mohl být problém vyfotit hvězdy z povrchu Měsíce. Dnes jsme ale mnohem dál. Rozhodně technicky je proveditelné umístit na oběžnou dráhu Měsíce sondu, která bude fotografovat hvězdnou oblohu. Stejně jako to umíme z oběžné dráhy Země. Podobně je jistě technicky možné vzít fotoaparát nebo kameru a nastavit ji tak, aby vyfotografovala hvězdnou oblohu přímo z povrchu. Problém s přepálením světla od Slunce je opět řešitelný. Můžete fotit i během Lunární noci – tedy v momentě kdy na Měsíc nedopadá světlo ze Slunce.

Čína má teď na Měsíci sondu. Stačila by jediná fotografie hvězdné oblohy a tento argument by byl jednou provždy postaven do latě… aneb opět žádám kohokoliv ze čtenářů, aby předložil alespoň jednu jedinou fotku hvězdné oblohy z povrchu Měsíce. Neptám se, proč to nejde! Napište mi (NASA), jak to udělat, aby to šlo.

5) Měsíční sondy mohou vidět to samé, co astronauti:

Pokud Japonská sonda fotila na stejném místě, kde došlo k přistání některé z misí Apollo, pak by bylo logické, že by vyfotila zbytky po přistání Američanů na Měsíci. Kde takové fotky najdu? Připomenu jen, že Čína se dostala do kontroverzní situace, když fotografie z prvních čínských misí k Měsíci, byly ukradené snímky z přípravných misí Apollo pro let na Měsíc v 60. letech. :)

6) Vlajka se pohybuje:

V knížce MIMOZEMŠŤANÉ, Dr. Steven M. Greer odkazuje dokument z archivů tajných služeb. Uvádí, že záběry s umísťováním vlajky byly předtočeny ve zvukotěsném studiu, které je umístěno kdesi na předměstí New York. Též zmiňuje minimálně jednoho žijícího svědka, který byl přímým účastníkem podvodu. Vlajka se pohybuje prostě proto, že to točili sice v uzavřené místnosti ale v běžné atmosféře Země.

7) Laserové reflektory jsou na svých místech:

Tenhle argument je považován mainstream, za ten nejpádnější. Jinými slovy, že i kdyby všechno opravdu bylo neprůkazné, pak tohle je jasně neprůstřelné. Určitě? Věděli jste, že k provedení onoho experimentu ty reflektory nejsou vůbec potřeba? Cože? Opravdu! Ještě dávno před tím než kdy člověk s čímkoliv (žádná sonda ani LM Apollo) doletěl k Měsíci totiž na jedné prestižní státní Americké univerzitě provedli pokus s využitím laseru, kterým měřili vzdálenost Země vs. Měsíc.

Měsíc má přirozenou schopnost odrážet světlo. Je to logické, díky této vlastnosti jej vidíme na noční obloze pokud není ve stínu Země. Pokus byl úspěšný a byl proveden studenty opakovaně. Je třeba též vznít do úvahy, že zmiňované odrazky mají mít plochu (odhadem) 1×1 metr. Laserový paprsek o průměru pár centimetrů na výstupu z laserového děla vyslaný ze Země má však při dopadu na povrch Měsíce průměr několik stovek metrů. Je to jinými slovy kužel, ve kterém ty odrazky mají stejnou hodnotu jako, kdybyste stříleli laserovým ukazovátkem na sto metrů po hrotu špendlíku… Jinými slovy odrazky nejsou potřeba, což jak už jsem psal, výše bylo i experimentálně ověřené dávno před jejich umístěním.

Další a další důkazy

A to je všechno? Máme k dispozici bázi přes 80 přímých a nepřímých důkazů o tom, že prezentované materiály, které mají dokazovat přistání člověka na Měsíci jsou jednoduše podvrh. V 50. a 60. letech šlo především o dvě věci:

a) mediální kampaň, která měla ukázat, že USA je na tom technologicky lépe než SSSR… (byla studená válka)

b) zastínit fakt, že nejsme ve vesmíru sami a že Měsíc obsahuje dost problematické důkazy, jejichž zveřejnění by podle tehdejších sociologických studií, kt. jsou dodnes dohledatelné, způsobilo totální rozpad společnosti na Zemi.

Více se můžete dozvědět v knížce Mimozemšťané, kterou si můžete zakoupit v eshopu Sueneé Universe.

Steven Greer: Mimozemšťané

Podobné články

Jeden komentář k "Top 7 důkazů o tom, že jsme přistáli na Měsíci. Jste si jistí?"

  • Standa Standa napsal:

    Poznámky k jednotlivým bodům:
    1. Porovnání vzorků proběhlo, obě velmoci si dokonce malé množství vzorků vyměnily, aby je mohly porovnat.
    Vzorky ze všech výprav (6x americké Apollo a 3x sovětská Luna) zkoumali i vědci u nás v Řeži u Prahy (tým ing. Vobeckého).
    2a. Základna lunárního modulu rozhodně nemá průměr 16-20 metrů. Půdorysně mela základna modulu tvar čtverce 4×4 metry. Nejvzdálenější body (úhlopříčná spojnice vnějších okrajů talířů na roztažených nohách) 9,5 metru.
    2b. Na fotkách je patrné, že při chůzi astronauti rozkopávali regolit zhruba do metrového okolí stop. Na snímcích z LRO je tedy spíš onen široký pás rozkopnutého regolitu, než samotné stopy.
    2c. Mise Clementine měla rozlišení jen 40m/pixel. Málo na zachycení podrobností.
    3. Odrazivost (reflexivitu) povrchu Měsíce lze snadno změřit i ze Země. Stačí ho vyfotit a porovnat s jinými materiály, vyfocenými za stejných podmínek (osvětlení slunečním světlem). Starší měsíční simulanty ale nejsou k pokusům moc vhodné: simulovaly sice chemické složení, ale nesimulovaly mikroskopický tvar částic. I z toho důvodu byly později poptávány lepší simulanty.
    4. Mise Apollo pobýbvaly za měsíčního dne. Vše přesvětloval měsíční povrch okolo. Na focení hvězd by museli mít speciální vybavení a fotky by stejně byly horší než ze Země.
    Ale existují fotky hvězd v UV oboru ze speciální kamery (tou se na Zemi hvězdy fotit nedají). To je také odpověď na otázku jak by to šlo. (vizte třeba http://onebigmonkey.com/apollo/stars/ap16uv.html)
    5.Autor by asi měl uvést více informací (uvést, kterou čínslou sondu má na mysli; odkázat, které čínské fotografie má na mysli)
    6. Vlajka vlaje, protože do ní jeden z mužů strřil. Na videích je to vidět.
    7. Laserové odražeče lze od pouhého odrazu od povrchu snadno odlišit podle množství odraženého světla a podle „ostrosti“ signálu. Paprsek laseru ze Země zabere ve skutečnosti dononce celé kilometry měsíčního povrchu, jenže narozdíl od odražeče, který vrátí fotony přesně zpět do místa vyslání, měsíční povrch je odrazí do všech směrů. Proto je odražeč jasně zjistitelný a jeho odraz mnohem silnější s mnohem ostřejším počátkem, než odraz od okolního povrchu.

Napsat komentář